Mistryně světa i Evropy Citová: Pořád se snažím být skromná

Adéla Citová, sportovkyně Lounska 2018, je i v roce 2019 největší favoritkou na vítězství. Obhájila totiž nejen tuzemský šampionát ve sportovním aerobiku, ale i ten světový. Navíc poprvé v životě vyhrála mistrovství Evropy. Veleúspěšný rok mladičká „sympaťanda“ vyšperkovala složením maturitních zkoušek. Máte za sebou další úspěšný rok.

Řekl bych, že se do puntíku splnilo vše, co jste si přála. Je něco, s čím jste nespokojená?
Když si to takhle zpětně uvědomím, tak máte pravdu, že to byl opravdu úspěšný rok. Bála jsem se maturity a závodů dohromady, ale zvládla jsem to a jsem spokojená.

Jak s odstupem času vzpomínáte na únorové vyhlašování Sportovce roku?
Vyhlášení bylo jako každý rok krásné. Mám ráda, když se tam všichni takhle hezky sejdeme a vzpomínáme na to, co jsme zvládli za celý rok.

Nebyl to váš první „sportovec“, už před tím jste podobnou akci zažila. Cítila jste se jinak coby vítězka?
Myslím, že lidé na mě nenahlíželi jinak. Vítězství je samozřejmě sladké, každý sportovec po tom touží. Samozřejmě jsem vděčná, ale jak říkám, mám ráda i tu sešlost a atmosféru jako takovou.

Co se změn týče – nakolik vás vaše triumfy změnily? Jestli vůbec? Dáváte si třeba víc pozor na lidi, aby se na vás „nepřisáli“ ti, kteří by parazitovali na vaší slávě?
Nikdo na mě neparazituje, protože mě lidé buď neznají, a nebo znají, ale jsou to moji kamarádi, trenérka nebo rodina, takže tohle je úplně v pořádku. Já doufám, že mě výhry nijak nezměnily. Pořád se snažím být skromná a vážit si všeho, co dostanu nebo čeho dosáhnu. Myslím si, že mě toto naučila i řada mých proher, kterých bylo nespočet a ze kterých jsem se musela vyhrabat, abych mohla být tam, kde jsem. 

A nakolik se změnilo vaše soukromí? Poznávají vás víc lidé na veřejnosti? Rozdáte více autogramů? 
Moje soukromí zůstalo stejné. Občas pošlu nějaký dopis s podepsanou fotografií nebo na závodech se podepíšu malým fanynkám. Jinak je vše jako dřív. 

Reprezentujete fitness klub Jitky Hoffmannové i pražskou Duklu. Jak to přesně je? 
Jelikož v Dukle není trenér aerobiku, tak stále trénuji v Lounech u Jitky Hofmannové, kde mám své zázemí. Jitka mi ve všem vychází vstříc. Dukla mi poskytuje také zázemí v podobě fyzioterapie, rehabilitace, ale také sportovní haly a i ubytování, kterého teď využívám, protože studuji v Praze. Také mi hradí soustředění a výjezdy. 

Jaké nové zkušenosti jste nabyla v Dukle? 
Jsem tam jediná zástupkyně z aerobiku, takže zkušenosti jako takové nemám, spíš motivaci. Často na Dukle vídám olympijské vítěze a naděje českého sportu. Tak koho by to nemotivovalo…

Jaké budete mít sportovní cíle pro rok 2020? 
Stejné jako každý rok. Zúčastnit se všech závodů a přivézt z nich samozřejmě nějaké medaile.

Jak to máte se studiem? Budete zvládat studium a sport?
Je to docela náročné. To vidím už teď v prvním semestru. Ale říkám si, že to zvládli všichni přede mnou, tak já to zvládnu také.

Nenarušily vánoční svátky vaši přípravu? I u vás doma jistě bylo plno cukroví, řízků,…
Snažila jsem se jíst tak, jak mám, ale cukroví jsem ochutnala . Jinak přes Vánoce nejsou závody, takže vymýšlíme nové sestavy a je spíš takové klidnější období.

V únoru se koná další vyhlašování ankety Deníku. Stačila jste sledovat, kteří sportovci z Lounska měli úspěšný rok? Komu vy byste dala svůj hlas?
Trochu jsem sledovala a nezávidím těm, co to musí rozhodovat. Já osobně nemám jednoho přesného favorita, protože nevím, jak mám hodnotit tak odlišné sporty. Ale ať vyhraje kdokoliv, tak si to určitě zaslouží.

Ondřej Holl