Ty jsi členka a zároveň i trenérka, jak bys zhodnotila výkony týmů?
Lucie: Byla jsem spokojená, ale všichni měli po prvním kole ještě rezervy. Druhé finálové kolo byl pro mě neskutečný zážitek, všichni ze sebe vydali maximum a já jsem neměla holkám co vytknout. Předvedly stoprocentní výkon a zaslouženě si odvezly z Mistrovství ČR cenné kovy.
Na čem je podle tebe potřeba ještě zapracovat?
Lucie: Vzhledem k tomu, že jsme poslední měsíc bojovali s nachlazením, potřebujeme doladit synchronizaci a trénovat hodně pospolu.
Jestli se nepletu, tak MČR pro vás není vrcholem sezony. Co vás čeká dál v této sezoně?
Lucie: Vrchol nás čeká teprve na začátku prosince, kdy budeme závodit na Martiniku na Mistrovství světa. Tam odlétají všechny týmy, které se umístily na Mistrovství ČR. Tento rok jede z Oxygenu velká skupina a moc se na to těšíme.
Cesta na Martinik není vůbec levná záležitost. Jak sháníte finance?
Lucie: Není to levná záležitost. Žádali jsme o dotace město Příbram, ale prozatím nemáme vyjádření. Doufáme, že nám nějakou částkou město přispěje. Je to finančně hodně náročné, protože už i letenka stojí spoustu peněz. Svaz nás při těchto závodech bohužel nepodporuje. Je to velká finanční zátěž pro rodiny, ale sháníme i sponzory. Předpokládáme, že přivezeme medaile. Poprvé v historii tam jedou hned tři naše týmy.
Je za vítězství v soutěžích vypsán nějaký finanční bonus, nebo se to dělá jen z čirého nadšení?
Daniela: Finanční odměny jsou pouze v seniorské kategorii. Ale to nepokryje ani cestu. Děláme to jenom pro radost. Tímto sportem si nelze vydělávat.
Co vás čeká ten jeden měsíc do závodů?
Daniela: V polovině listopadu se ještě v Plzni uskuteční kontrolní závod. Tam by se mělo zjistit, jak na tom jsme a měli bychom tam jít s upravenou sestavou, kterou budeme prezentovat i na Martiniku. V Plzni zjistíme, jak to na ploše vypadá a případně to můžeme ještě doladit.
Sestava zůstává stejná, nebo se v průběhu sezony mění?
Lucie: Jenom lehce. Zůstávají dresy a hudba. Ale když se nám nebo rozhodčím něco úplně nelíbí, tak to měníme.
Máte v sestavě nějaký obávaný prvek, kterého se bojíte, ale je třeba dobře bodovaný?
Lucie: Ony jsou gymnastické prvky zakázané, takže nemůžeme dělat salta, přemety a takové věci. Ale dá se vymýšlet spousta zajímavých přechodů, přeskoků, švihů, kde vám pořád překážejí ty stepy, takže je riziko, že o ně někdo zakopne.
Daniela: My se v celé sestavě trochu bojíme, že zakopneme (smích). Není tam jen jeden prvek. Stresující je i to, že jako od několikanásobných mistryň světa se od nás očekává, že přijedeme s něčím novým.
Jak vypadá váš režim před závody? Musíte dodržovat nějakou dietu?
Danča: Nemusíme úplně dodržovat nějaké diety, ale samozřejmě musíme jíst zdravě. Ale před MS máme v hlavě jenom ty závody a nemyslíme na nic jiného a vše tomu podřizujeme.
Lucko, ty už si chtěla před nějakou dobou skončit s aktivní kariérou, jak to vypadá teď? A jak se vůbec cítíš, když si s týmem začala trénovat už na začátku sezony?
Lucie: Pocitově je to mnohem lepší, než když jsem minulý rok naskočila do rozjetého vlaku. To jsem se chvilku trápila. Když člověk trénuje od začátku, tak je na tom kondičně úplně jinak. My to sice říkáme skoro každý rok, ale tentokrát je to opravdu poslední sezóna pro seniorský tým v tomto složení.