Lucie Břinčilová: Do medaile chyběl kousíček

Rakovník – /ROZHOVOR/ Lucie Břinčilová, trenérka Aerobic clubu Angels Rakovník, je velmi spokojena, že se dívkám podařilo navázat na předloňskou úspěšnou sezónu a opět získat plno medailí. Na tu nejcennější, z mistrovství České republiky, bohužel nedosáhly, i když k ní chyběl pouze malý krůček. V letošní sezóně však mají další výzvu v podobě evropského šampionátu, na který budou mít možnost se poprvé za své působení probojovat.

MČR v aerobiku 2015

MČR v aerobiku 2015Autor: Lucie Břinčilová

Nejprve bych vás poprosil o celkové zhodnocení roku 2015.
Já jsem velmi spokojena s výkony našich dětí. V loňské sezóně jsme měly pět závodních týmů a několik jednotlivkyň, které závodí samy ve sportovním aerobiku, což je náročnější, než fitness aerobik v týmu. Dále jsme měly nějaké dvojice, které nám rovněž závodily ve sportovním aerobiku, a všechny děti po celou sezónu sbíraly nějaké medaile, takže pro nás byl rok 2015 určitě úspěšný.

Jaký úspěch považujete za největší?
Největším úspěchem byla medailová umístění na soutěži Mistry s mistry, kdy proběhlo finálové kolo, kam jsme se s dívkami probojovaly. A dalším úspěchem je účast na mistrovství České republiky, kde jsme bohužel ve finálovém kole skončily na čtvrtém místě. Sice s lítostí, neboť jsme v základním kole postupovaly z třetího místa, ale pak se situace změnila a my si o místo pohoršily.

Jak daleko bylo od medaile?
Kousíček. Rozhodčí to hodnotí známkami. Od někoho jsme dostaly trojky, ale čtvrtá místa nakonec převážila.

Kolik týmů se finále zúčastnilo?
Ve finále bylo šest týmů.

Jak obtížné je se do finále probojovat?
Je to velmi těžké, neboť Český svaz aerobiku má tři výkonnostní třídy. Začíná to v té nejnižší, odkud jsme se s děvčaty musely probojovat do druhé, a poté do první, kam se dostávají opravdu ty nejlepší. V první výkonnostní třídě, ač je tu pouze šest týmů, je konkurence velká, neboť jsou zde převážně velké pražské týmy, z nichž dva jsou vyhlášené a získají medaile opravdu v každé kategorii a je tedy velmi obtížné je porazit. My když jedeme na tuto soutěž, tak jsme rády, že můžeme bojovat alespoň o třetí místo, protože je nám jasné, že první dvě pozice jsou již předem obsazené.

Tam je jistě velký rozdíl i v početní základně…
Určitě. Dětí mají mnohem více a tudíž se jim i lépe vybírají a dávají děti dohromady, a to jak věkově, tak výkonnostně.

Která z dívek, či jaký tým udělal největší výkonnostní skok a kdo vás nejvíce překvapil?
V loňském roce jsme největší pokrok zaznamenaly u našeho nejstaršího týmu juniorek. V roce 2015 poprvé závodily v juniorské kategorii a hned se jim podařilo vybojovat postup do vyšší výkonnostní třídy. Takže i pro ně bude tento rok velkou výzvou. Dalším překvapením pro nás byl tým osmiletých závodnic, které si v loňském roce poprvé vyzkoušely start ve III. výkonnostní třídě FISAF v kategorii 8 – 10 let a hned na prvních závodech si vybojovaly vítězství mezi velkou konkurencí. Z tohoto týmu bych chtěla vyzdvihnout také úspěchy Gábinky Urikové, která v letošním roce začala závodit ještě i jako jednotlivkyně a hned během své první sezóny posbírala několik medailí. V roce 2015 nám trenérkám dělaly radost všechny děti – byl to opravdu velmi plodný rok, plný velkých překvapení.

Před rokem jste měly kolem 80 dětí, kolik jich máte nyní?
My máme celkově asi 83 dětí, z nichž bude v tomto roce tvořit pouze 21 přípravku a zbytek už jsou děti, které budou závodit, a nebo pravidelně závodí.

Proti vašim začátku je to však nárůst značný?
My když jsme vznikly v roce 2012, tak jsme měly základnu asi dvaceti dětí a postupně jejich počet stoupal. Oproti minulému roku je ten nárůst kolem pěti dětí. Některé holky, které začínaly na baby aerobiku, už nechodí, nějaké zase přibyly.

Přes osmdesát dětí není na dnešní dobu špatné číslo…
To určitě není, já jsem za to jedině ráda. V současné době je navíc mnohem větší konkurence než před lety, kdy v Rakovníku bylo prakticky pouze jedno fitness centrum. Teď je zde fitness klubů několik, takže zvyšovat či udržovat si počet dětí je dnes mnohem těžší. Když se k tomu ještě připočítají jiná lákadla jako sociální sítě, tak ten počet, který máme, není vůbec špatný.

Máte především děti z Rakovníka a nejbližšího okolí, dojíždí k vám někdo třeba i z jiného okresu?
Klárka Prasková dojíždí čtyřikrát týdně na tréninky až ze Žihle. Její rodiče za to mají můj obdiv. Opravdu si vážím toho, že jsou ochotni Klárce a aerobiku věnovat tolik volného času. Zrovna Klárka je obrovský talent a bylo by mi moc líto, kdyby jen kvůli tomu, že by nebylo možné, aby jí rodiče podporovali, musela skončit. Pak také dvakrát týdně dojíždějí Terka Krejčová a Zuzka Míková z Mladotic. Nemají do Rakovníka moc dobré spojení, takže je také musí pravidelně vozit rodiče.

Kolik let je vaší nejmladší aerobičce?
Nejmladší holčička je ročník 2012, takže jí jsou tři roky. Tříletých máme několik.

A nejstarší?
Nejstarší slečně je šestnáct. Kategorie juniorek je do sedmnácti let a my jsme zaměřeny pouze na mládežnické kategorie. Většinou přibíráme spíš ty mladší děti, protože pokud bychom přijímaly starší, byla by potřeba, aby měly již nějaké zkušenosti, neboť my máme naše týmy nějakým způsobem rozjeté a pro někoho nového by to bylo náročnější se jednotlivé prvky doučit.

A do jakého věku je nejlepší začít s aerobikem?
Je těžké stanovit nějaký věk, neboť záleží i na talentu jednotlivého dítěte. Samozřejmě je dobré, aby dívky začaly do desátého roku.

Napadlo vás také otevřít nějaké cvičení pro dospělé?
Maminky i tatínkové s námi chtěli chodit pravidelně cvičit a případně i nacvičit nějakou choreografii stejně tak jako jejich dcery. Bohužel kvůli časovým možnostem jsme tyto tréninky do rozvrhu zatím nezařadili. Ale vše se může ještě změnit.

Zapojují se nějak rodiče do cvičení s dětmi?
Rodiče si vyzkoušeli s dětmi zacvičit jejich choreografie již dvakrát na závěrečných vystoupeních našeho klubu, které pořádáme vždy v červnu jako ukončení školního roku a zároveň i jarní části závodní sezóny. Právě na těchto show rodiče vyzvala moderátorka akce Marcela Škábová, která se s rodiči také zapojila. Nejdříve zacvičily svoji sestavu děti a pak přišli na pódium i rodiče, kteří se museli pokusit napodobit výkony svých dětí. Abych pravdu řekla, byla jsem velmi překvapená, že všichni rodiče do toho šli naplno a předvedli úžasné výkony. Bylo vidět, že si rodiče některé části choreografie pamatují, protože je mají okoukané ze závodů, na které pravidelně vozí své děti a vytvářejí jim zde skvělou atmosféru.

Jak dlouho trvá, než jsou dívky schopné probojovat se do nejvyšší kategorie?
Je to individuální, ale holky, které teď závodí v nejvyšší kategorii, se tam probojovaly, když jim bylo kolem deseti let a začínaly závodit v šesti, sedmi letech, takže jim to trvalo přibližně tři roky. My jsme se tam probojovaly s fitness týmem, takže nezáleží jen na výkonu jedné závodnice, ale musí na tom být dobře celý tým.

Jak dlouho trvá přibližně jedno číslo a jakou dobu se na něj musí dívky připravovat?
U kategorie 8 – 10 let se choreografie pohybuje kolem dvou minut a většinou nové choreografie trénujeme od poloviny listopadu do konce února, ale záleží na tom, kdy začne závodní sezóna. Tento rok nám začíná až na začátku března, ale dřív třeba začínala již v únoru.

Máte i nyní připravené nějaké nové choreografie?
Teď jsme také začaly přibližně od poloviny listopadu s nácvikem nových choreografií, ale abych se přiznala, tak některé už máme dokončené, avšak na některých musíme ještě zapracovat.

Stále vám s nimi pomáhá Magdalena Husáková?
Ano, pomáhá nám stále i v letošní sezóně, dělá choreografii pro fitness tým, co nám závodí v té nejvyšší výkonnostní kategorii a holčičky nám právě přecházejí z kategorie 8 až 10 let do kategorie 11 až 13 let, takže Majda jim tu choreografii musí postavit trochu obtížněji. Tím, že holky postoupí do vyšší kategorie, je to pro ně samozřejmě náročnější, protože choreografie musí obsahovat náročnější prvky a formace, aby děti více zaujaly a hlavně tohle už je kategorie, ze které je možné probojovat se na mistrovství Evropy a na mistrovství světa, takže ten boj tam bude opravdu velký.

Jak se mění pravidla na postup do vyšších výkonnostních kategorií a jak se dá probojovat na mistrovství Evropy či světa?
Pravidla jsou každý rok Českých svazem aerobiku nastavena trochu jinak, neboť například v loňském roce z té nejvyšší, či druhé výkonnostní třídy postupovalo zhruba dvacet procent nejlepších a v letošním roce se to změnilo na padesát procent, protože ve třetí výkonnostní třídě je spousta dětí a snaha Českého svazu aerobiku je, aby se co nejvíce dětí přesunulo do první výkonnostní třídy, kde je bohužel v tuto chvíli nejméně závodníků. V kategorii 8 až 10 let, ve které jsme byly v loňském roce, je možné zúčastňovat se pouze republikových závodů. Od kategorie 11 až 13 let je možné účastnit se i mistrovství Evropy či světa, s tím, že tato soutěž probíhá kdekoliv. V loňském roce bylo třeba mistrovství světa na Martiniku, předminulý rok bylo v Praze. Každopádně bychom v tomto roce chtěly se Seňoritami bojovat o nominaci na mistrovství Evropy, které letos proběhne v Karlových Varech. Samozřejmě netušíme, jak velká bude konkurence, takže je to zatím jen takové naše přání.

Kde všude kromě soutěží je vás možné vidět? Zaregistroval jsem vás na sportovním plese…
Určitě jsou to maturitní plesy, byly jsme například i v Plzni, jinak většinou vystupujeme na plesech tady v Rakovníku, ať už se jedná o maturitní plesy, sportovní ples, budeme také vystupovat na městském plese a pak jezdíme do okolních vesnic, třeba do Kolešovic, do Lužné. Také jsme vystupovaly na galavečeru Boxeři dětem.

Jak se liší tréninky u jednotlivých týmů?
Přípravka, tedy dětičky od tří do pěti let, trénují jedenkrát týdně a lekci mají asi hodinu. Když se dostanou do nějaké výběrové hodiny, trénují minimálně dvakrát týdně hodinu a půl. No a když už závodí, trénujeme třikrát týdně hodinu a půl, některé děti mají tréninky i dvouhodinové. Pak tam jsou holčičky, které cvičí v tom svém týmu, který tvoří většinou osm dětí, a pak mají ještě třeba sportovní aerobik, což jsou jednotlivci, dvojice či trojice a tyto děti trénují i čtyřikrát týdně.

V letošním roce máte dvě jednotlivkyně?
Ano, od loňského roku nám přibyla Gábinka Uriková, která teprve začínala, takže to měla trochu náročnější, neboť se musel učit všechny prvky, které jsou potřeba ve sportovním aerobiku, ale přesto se jí podařilo vybojovat několik medailí. Druhou jednotlivkyní je Valentýnka Karhánková, která rovněž získala nějaká medailová umístění.

Dodržují dívky nějakým způsobem životosprávu, mají sestavený speciální jídelníček?
My to po dětech samozřejmě nevyžadujeme, protože si myslíme, že jsou ještě dost malé na to, abychom po nich vyžadovaly nějaký speciální jídelníček, ale samozřejmě jsou rodiče, kteří své děti nějakým způsobem omezují. Každopádně když jsme před závodem, tak nechceme, aby si holky daly před nástupem na scénu řízek a směřujeme je k tomu, aby si daly nějaké ovoce nebo zeleninu. Ale po cvičení už jedí, co chtějí.

Co soutěž Mistry s mistry, která bylo již podruhé v Rakovníku, jak se povedla tentokrát?
V porovnání s předchozím rokem byla určitě na lepší úrovni. Organizátoři této soutěže pořádají jarní kola, což bývá pět nebo šest základních kol, ze kterých je možné se dostat do finálového kola. Na jarní závody je tedy mnohem více závodnic. Pak jsou podzimní kola, kde je závodnic již o něco méně, neboť jsou kluby, které podzimní část již vypouští. Když tady byly tyto závody poprvé, byly právě na podzim, závodnic tady bylo méně a nebyla taková atmosféra jako vloni v květnu, kdy tady byla plná hala dětí, rodičů a všech ostatních fanoušků, takže pokud bych to měla porovnat, tak květnové závody byly mnohem lepší.

Potkáváte se na soutěžích také s jinými týmy z Rakovnicka?
Zhruba před dvěma lety jsme závodily proti dívkám z Millenia, ale v loňském roce nastoupila pouze jedna holčička proti Gábince Urikové, jinak jsme neměly možnost se s nimi porovnat.

Co všechno vás čeká v roce 2016?
Nejprve potřebujeme doladit naše choreografie, doufám, že to stihneme do prvních závodů, které nás čekají už 5. a 6. března, jedná se o soutěž Mistry s mistry, no a pak už jsou závody prakticky každý víkend, neboť máme závodnice téměř ve všech kategoriích i výkonnostních třídách Českého svazu aerobiku, což jsou soutěže FISAF, a pak jezdíme na další doplňkové závody, takže to bude opravdu hodně náročné.

Jaké jsou vaše hlavní cíle?
Největším cílem je probojovat se na mistrovství Evropy s týmem Seňorit, pak bychom byly rády, kdyby děti pokračovaly ve sbírání medailí, ale máme holčičky v kategorii 8 až 10 let, které v loňském roce měly z každého závodu až na jednu výjimku zlatou medaili, a u tohoto týmu bychom si moc přály, kdyby nám postoupil o výkonnostní třídu výš.

Přejděme k vám, jak je náročné při studiu na vysoké škole ještě chodit trénovat a zajišťovat chod klubu?
Časově náročné je to pro všechny trenérky, protože máme každá tréninky třikrát až čtyřikrát týdně, do toho studujeme, chodíme do práce, takže volného času nemáme mnoho. Administrativní věci bych řekla že nejsou tak náročné, snažím se je dělat doma večer, když mi na ně zbude čas.

Nyní máte čtyři trenérky, je to ideální počet?
No dříve nás bylo více, jedna slečna skončila kvůli škole, našla si práci a už to časově vůbec nezvládala, a jedna trenérka nám odešla ke konkurenci. My bychom tedy určitě nějakou posilu rády uvítaly, ale je těžké na našem okrese nějakého zkušeného trenéra najít.

A z řad nejstarších závodnic?
Nejstarším závodnicím je šestnáct let a jsou velice šikovné, některé mají dobré nápady na choreografie, avšak ráda bych, aby trenérkami byly až od osmnácti, je to přece jen zodpovědná práce.

Máte stále tréninky tam, kde jste trénovaly v loňském roce?
Ano, máme třikrát týdně tréninky v Domě osvěty a páteční tréninky máme na 3. ZŠ. V případě, že mají v Domě osvěty nějaký kulturní program, máme možnost trénovat v Kulturním centru.

Ale dříve jste trénovaly v Kuštově ulici?
Ano, avšak tam nám nevyhovovaly prostory. Závodní plocha pro fitness týmy je 9×9 metrů a sportovní aerobik (jednotlivci, dvojice, trojice) je 7×7 metrů. Nejlepší je trénovat na ploše s těmito rozměry, protože rozhodčí kromě všech mnoha různých aspektů hodnotí i využití a pohyb po celé závodní ploše. Takže pokud někdo zacvičí perfektně a využije jen například první polovinu plochy, nemá šanci na dobré hodnocení.

Zkoušely jste prostory i v některé blízké vesnici?
Prostory jsme využívaly jen v Rakovníku, protože je to pro dětinejkomfortnější a pro rodiče samozřejmě mnohem snazší, neboť ty větší přijdou už i samy. Některé mladší holčičky dovážíme na tréninky my trenérky. Darina Drozdová je učitelkou v MŠ Kolešovice, odkud přiváží plné auto dětí, a já s Klárou Hlaváčkovou vyzvedáváme několik dětí ze školní družiny 3.ZŠ. Je to pro rodiče velká výhoda, protože my si děti vyzvedneme třeba již ve 13.30 hodin, trénink probíhá od 14 hodin a rodiče si holčičky vyzvednou v 16 hodin a rovnou si je odvážejí domů psát úkoly (s úsměvem).
Zdroj: http://rakovnicky.denik.cz/ostatni_region/lucie-brincilova-do-medaile-chybel-kousicek-20160130.html

Denisa Sládková
Office asistentka FISAF.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.